na budově ČRo

Švec, Jaroslav

Narodil se 11. února 1924 v Hradci Králové. Po základním vzdělání, pěti třídách obecné a třech měšťanské školy, vystudoval dvouletou obchodní školu a pracoval pak dva roky jako úředník v dřevozpracujícím průmyslu v Praze. V letech 1943 ̶ 1945 byl totálně nasazen jako pomocný dělník v ČKD v Praze‑Karlíně, potom v Chocni a nakonec ve Slaném. Po obecné a měšťanské škole absolvoval dvouletou veřejnou obchodní školu. Vojenskou základní službu nastoupil 1. října 1946 k 21. tankové brigádě, 1. srpna 1947 ho povýšili na svobodníka a 12. září 1948 propustili do zálohy.

Sadilek, Václav

Narodil se 13. března 1924 v Praze, jeho jméno je ve většině literatury omylem uváděno v podobě Sadílek. Vojenskou základní službu nastoupil 1. října 1946 k dělostřeleckému oddílu 332, do zálohy odešel jako vojín 26. září 1948. Byl podruhé ženatý.

Řepa, Bedřich

Narodil se 13. září 1909. Občan z Prahy se 21. srpna 1968 pohyboval v okolí budovy Československého rozhlasu na Vinohradské třídě, když došlo k explozím a střelbě okupačních vojáků. Bedřich Řepa se běžel ukrýt ke svému příteli Josefu Hanusovi do nedaleké Mánesovy ulice, oknem však byt zasáhla sovětská palba. Josef Hanus byl projektily smrtelně zraněn a jeho kamarád se bez ohledu na veškeré riziko okamžitě rozhodl běžet ven a sehnat lékařskou pomoc, přestože jej Hanusova manželka přemlouvala, aby nehazardoval. Bedřich Řepa odvětil, že je to jeho povinnost.

Reichl, Josef

Narodil se 3. října 1945 po smrti svého otce, který zahynul jako účastník protinacistického odboje. S matkou vyrůstal v Praze, po absolvování učňovského poměru pracoval u Staveb silnic a železnic, později jako závozník ve velkoobchodě s potravinami. Ve volném čase aktivně sportoval, stal se držitelem černého pásu v judu. Byl ženatý a jeho manželka v popisované době čekala druhé dítě. Reichlovi bydleli na Žižkově a Josef ráno 21. srpna odešel nakoupit. Jeho další kroky již nelze zrekonstruovat, ale pravděpodobně se dozvěděl o dění před Československým rozhlasem a vydal se k němu podívat.

Novák, Jaroslav

Narodil se 1. května 1942 ve Zlíně jako nejmladší ze tří dětí, s rodiči bydlel v nedalekých Napajedlech. Po základní škole absolvoval stavební průmyslovku. Ve volném čase se věnoval sportu, hrál závodně hokej. Po povinné základní vojenské službě si našel zaměstnání jako stavbyvedoucí u Průmyslových staveb Gottwaldov. Na sklonku roku 1967 jej zaměstnavatel poslal na stavební akci v Praze, jako záskok za dlouhodobě nemocného spolupracovníka. V Praze si našel přechodné bydliště na ubytovně v Polské ulici a tragickým paradoxem v Praze zůstal i v době, kdy už se měl vrátit zpět do Gottwaldova.

Musich, Mario

Devatenáctiletý mladík z Prahy se narodil 12. září 1948. Bydlel s babičkou na adrese Vltavská 8 a navštěvoval odbornou školu při Tesle Strašnice. Dne 21. srpna 1968 se vypravil pro vysvědčení, ale domů se již nevrátil.1 Jak se později ukázalo, zařadil se mezi protestující před budovou Československého rozhlasu na Vinohradské třídě. Zde byl zřejmě usmrcen neřízeným nákladním automobilem, rozjetým proti protestujícímu davu před restaurací „Hajnovka“, podle jiných zdrojů však měl být na tomto místě zastřelen.

Málek, Miroslav

Narodil se 16. června 1945 a patřil mezi občany, kteří zahynuli v prostoru budovy Československého rozhlasu v Praze na Vinohradech. Pocházel z Prahy a byl jedním ze tří sourozenců, měl ještě bratra a sestru.

Lamper, Milan

Slovenský stavební dělník Milan Lamper se narodil 17. července 1949 v Dolném Turčeku okr. Martin. Byl svobodný a trvalý pobyt měl v Lučatíně okres Banská Bystrica. Byl zaměstnán u n. p. Armabeton Praha – stavební správy v Praze-Běchovicích. V první den invaze 21. srpna 1968 se pohyboval před budovou Československého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze, kde jej zasáhl sovětský projektil. Milan Lamper utrpěl průstřel plic a průstřel hrudníku a následkem toho krvácení do hrudní dutiny, jemuž namístě podlehl.

Laita, Ivan

Narodil 15. května 1950 v Praze jako jeden ze tří potomků státního zaměstnance a účetní. Po základní škole se vyučil automechanikem a pracoval v podniku Kovoslužba Strašnice. Ve volném čase sportoval, dokonce vyhrál několik soutěží v rychlobruslení a projevoval i hudební talent.

Kubeš, Jaroslav

Pocházel z Prahy, kde se narodil 10. září 1949 do rodiny prodavače a úřednice Úřadu vlády jako jedno z jejich tří dětí. Po základní škole se učil kuchařem v hotelu Palace a po rozvodu rodičů zůstal u otce. Absolvoval stáž v hotelu Copenhagen v Berlíně, kde pojal myšlenku odejít ještě před nástupem povinné vojenské služby z komunistické části Evropy na Západ. Aby získal nějaké finanční prostředky, našel si v Praze brigádu v podniku Kablo Hostivař jako pomocný dělník. Do práce odjel na mopedu i ráno prvního dne invaze.