Praha 2

Kubeš, Jaroslav

Pocházel z Prahy, kde se narodil 10. září 1949 do rodiny prodavače a úřednice Úřadu vlády jako jedno z jejich tří dětí. Po základní škole se učil kuchařem v hotelu Palace a po rozvodu rodičů zůstal u otce. Absolvoval stáž v hotelu Copenhagen v Berlíně, kde pojal myšlenku odejít ještě před nástupem povinné vojenské služby z komunistické části Evropy na Západ. Aby získal nějaké finanční prostředky, našel si v Praze brigádu v podniku Kablo Hostivař jako pomocný dělník. Do práce odjel na mopedu i ráno prvního dne invaze.

Krahulec, Jindřich

Dvacetiletý průvodčí ČSD z Prahy se narodil 31. července 1948. Jeho jméno se v některých dokumentech uvádí omylem jako Krahulík. Po matčině smrti se spolu se sestrou starali o dva mladší sourozence. V první den invaze, 21. srpna 1968, jel ve večerních hodinách na korbě nákladního automobilu společně s bratrem a dalšími mladými lidmi na Hlavní nádraží. Tady měl nastoupit na vlakový spoj do Českých Budějovic, začínala mu totiž naplánovaná směna.

Klapka, Jiří

Narodil se 2. července 1940. K jeho osobě se bohužel nedochovalo větší množství archivního materiálu. Jeho smrt je obestřena značnými nejasnostmi. Podle oficiální zprávy v osudný den invaze 21. srpna 1968 zemřel po skoku z hořícího domu na Vinohradské třídě vedle budovy Československého rozhlasu v Praze.

Kadlec, Milan

Narodil se 26. září 1947 v Praze do rodiny pracovníka Dopravního podniku. Po základní škole se vyučil nástrojařem a stejně jako jeho otec nastoupil zaměstnání u Dopravního podniku Hlavního města Prahy, kde působil ve své profesi. Dne 21. srpna 1968 se jako obvykle vypravil na své pracoviště ve vozovně v Praze‑Karlíně na motocyklu, jel však oklikou přes Vinohrady a zaparkoval, aby mohl sledovat situaci před budovou Československého rozhlasu na Vinohradské třídě. Zde jej spolu s dalšími občany usmrtil rozjetý a nikým neřízený linkový autobus.

Hnulík, Vladimír

Narodil se 16. října 1949 v Kolíně, kde bydlel až do své tragické smrti. Vyučil se elektrotechnikem a ve vzdělání pokračoval dálkovým studiem střední průmyslové školy. Zaměstnán byl u pražského družstva Stavba. Měl řadu koníčků, věnoval se železničnímu modelářství, současně aktivně sportoval a specializoval se zejména na sportovní střelbu. Osudného dne 21. srpna 1968 odjel jako každé ráno vlakem do Prahy do zaměstnání, aniž tušil, že začala sovětská invaze.

Hašek, Miloš

Pocházel z Prahy, kde se narodil 4. prosince 1950. V době invaze vojsk Varšavské smlouvy byl studentem Střední průmyslové školy spojové techniky v Praze. Dne 21. srpna 1968 utrpěl na Vinohradské třídě při výbuchu sovětské munice vážné zranění v oblasti břišní krajiny. V důsledku závažného poškození zdraví a trvalých následků musel být šestkrát hospitalizován a opakovaně operován. Přes snahu lékařů se jeho zdravotní stav nezlepšoval a zdravotní obtíže měly vliv i na jeho psychický stav. Zemřel 30. srpna 1970 ve věku pouhých dvaceti let, v přímém důsledku poranění.

Hanus, Josef

Důchodce z Prahy se narodil 12. dubna 1898, bydlel na adrese Praha 2, Mánesova č. p. 16. Dne 21. srpna 1968 zahynul ve svém bytě na následky sovětské palby v oblasti poblíž Československého rozhlasu.

Baborovský, Jan

Narodil se 7. dubna 1896, v době invaze již byl penzistou a s manželkou bydlel v činžovním domě na adrese Praha, Vinohradská 23, tedy nedaleko budovy Československého rozhlasu. Když začali 21. srpna 1968 objekt obléhat příslušníci Sovětské armády a zahájili palbu po okolních domech, Jan Baborovský stál společně s mnoha dalšími občany na ulici. Palba a výbuch jednoho z tanků však zapálily řadu domů a Baborovský viděl, že zasažen byl i jeho byt. Uvědomil si, že jsou v něm plameny ohroženy jeho manželka Marie a švagrová Anna Hermanová. Rozběhl se ihned domů ve snaze obě ženy zachránit.

Albert, Pavel

Občan z Prahy, narodil se 2. ledna 1934, bydlel na adrese U družstva klid 27/424 Praha Pankrác.1 Pavel Albert tragicky zahynul 21. srpna 1968 nedaleko budovy Československého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Poté, co zde zběsilá sovětská palba zapálila několik domů a plameny i kouř uvěznily obyvatele jejich bytů, se někteří pokusili uniknout spalujícímu žáru skokem z okna.