Reichl, Josef

Narodil se 3. října 1945 po smrti svého otce, který zahynul jako účastník protinacistického odboje. S matkou vyrůstal v Praze, po absolvování učňovského poměru pracoval u Staveb silnic a železnic, později jako závozník ve velkoobchodě s potravinami. Ve volném čase aktivně sportoval, stal se držitelem černého pásu v judu. Byl ženatý a jeho manželka v popisované době čekala druhé dítě. Reichlovi bydleli na Žižkově a Josef ráno 21. srpna odešel nakoupit. Jeho další kroky již nelze zrekonstruovat, ale pravděpodobně se dozvěděl o dění před Československým rozhlasem a vydal se k němu podívat. Zde se stal jedním z  občanů, usmrcených nikým neřízeným rozjetým nákladním automobilem před restaurací „Hajnovka“ na Vinohradské třídě. Skonal na místě v důsledku těžkého poranění hlavy.1 Jeho tělo nejdříve odnesli do průjezdu domu Italská 15, později transportovali na patologii na Albertově. Zde jej po dvou dnech našly a poznaly manželka s matkou. Josef Reichl předběhl svou dobu a tělo si nechal ozdobit na řadě míst tetováním, které na patologii výrazně usnadnilo identifikaci jeho ostatků, u nichž došlo k devastaci obličejové části.2 Manželka se v následujících letech jen těžko vyrovnávala s odchodem otce svých dvou malých dětí, na něž zůstala sama, bez výraznější pomoci státu. Josef Reichl byl pohřben na Olšanských hřbitovech, hrob zde existuje dodnes. Viz článek Čas rány nezhojil (in …a lidi křičeli PAMATUJ! str. 6–7)

1 NA, f. Generální prokuratura, k. 1032, sig. III/1 Gn 26/68, Hlášení VB o smrti Josefa Reichla.

2 NA, f. Generální prokuratura, sign. F/GPT 50/70, Zpráva o událostech v Praze, Výpověď Anny Vávrové, matky Josefa Reichla.

Místo
Památka