Soukup, Bohumír

Narodil se 5. listopadu 1921 v Sezimově Ústí v okrese Tábor do rodiny Josefa Soukupa a jeho manželky Růženy, rozené Sekalové. Po základním vzdělání se vyučil zedníkem. Vojenskou základní službu nastoupil 1. října 1945 k pěšímu pluku 11 „Františka Palackého“, do zálohy odešel jako vojín již 6. října téhož roku.

V Sezimově Ústí bydlel a pracoval jako stavební technik v národním podniku Kovosvit. Byl ženatý, měl rodinu. V popisované době řídil stavbu rekreačního střediska Kovosvitu nedaleko Vimperku. Osudného 5. září 1968 měl dovolenou, chystal se totiž na svatbu své jediné dcery. Kolegové jej ale přemluvili, aby ještě zajel na stavbu provést finální kontrolu. Služební Tatrou 603 přijížděl s řidičem Josefem  Jiřím Dvořákem k Vimperku, když se u jejich vozu projevila porucha, provázená charakteristickým „střílením“ do výfuku. V Hrabici u Vimperku na automobil spustila ukrytá hlídka seržanta Vladimira Olšanského a vojína Achmeda Jeraljeva, které údajně poplašily zvuky vydávané vozidlem, palbu ze samopalů. Tatru zasáhly tři projektily, z nichž jeden namístě usmrtil Bohumíra Soukupa, sedícího na zadním sedadle.1

Případ vyšetřovali příslušníci Veřejné bezpečnosti z Prachatic, narazili však na naprostou neochotu sovětské strany ke spolupráci. Zejména jim byla odepřena balistická expertiza obou použitých zbraní. Sověti navíc provedli protiprávní prohlídku prostříleného civilního automobilu. Vyšetřování bylo nakonec pro nedostatek důkazů 4. října 1968 zastaveno.

Pohřeb Bohumíra Soukupa proběhl 9. září za účasti velkého množství občanů, ale rovněž za dohledu Státní bezpečnosti a jako provokace nad průvodem přelétávala sovětská vojenská letadla. Ředitel Kovosvitu, osobní přítel zastřeleného, nad rakví vystoupil s emotivním projevem, v němž odsoudil okupaci, což jej zanedlouho stálo přesunutí z ředitelského místa na dělnické a jeho dětem vyneslo zákaz studia na vysoké škole.2

+ A Jiří Dvořák opustit pozici podnikového řidiče a přestoupit do dělnické profese.

1 NA, f. Generální prokuratura, k. 1032, sig. III/1 Gn 26/68, Hlášení VB o smrti Bohumíra Soukupa.

2 Milan BÁRTA – Lukáš CVRČEK – Patrik KOŠICKÝ – Vítězslav SOMMER, Oběti okupace. Československo 21. 8.–31. 12. 1968. Praha 2008, s. 113–119.

Místo
Typ